Výmluvný ďábel a já

Greenhorns

1:Já sHeděl jsem sám před H7sklenicí piva
v lEokále chladným jak sklHep,
když vtEom vešla dívka tak, jHak už to bG#mývá,
ten pC#7ohled mi zastavil tF#7ep,
tak sHeděl jsem dál a H7ptal jsem se sklenic
na nEěkterou z těch jejich rHad,
když zjEevil se ďábel a střHíbrným smG#mÍchem
se smF#7ál, když dívku mi krHad'.
Rec:A já řek': holčičko:
R:NEevidíš, že přišel z pHekla
a v mEým těle musí teď žHít,
nEevím, proč by ses ho lHekla,
G#mvždyť zlC#7o umí úsměvem skrF#ýt,
je vlEídný, když ví, že jdeš kHe dnu,
chcEe jenom vidět tvůj pHád,
vždyť jEá ho znám, kamkoliv sHednu,G#m 
je sC#7e mnou a umí jen lhF#át,
je to mEůj dvojník ze stínu blHikavých svic,
má všEechno, co já si jen přHál,
ten vEýmluvný ďábel, ten nHeplatí nG#mic,
já plF#7atím a žiju s ním dHál.
2:Tak dál tady sedím a se mnou jak zlý stín
je ďábel, můj dvojník a pán,
svou svatou tváří si důvěru koupí
a zmizí, když proved' svůj plán,
tak zmizel i tenkrát a nechal té dívce
jen samotu, nářek a hněv,
já varoval jsem ji před úsměvem ďábla,
proč nechtěla slyšet můj zpěv.
Rec:Řek' jsem: holčičko:
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:30.401+00:00
Výsledky hledání: